|
|
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), význam a možnosti její regulace
Klimešová, Lada
Výzkum byl prováděn ve vegetační sezoně roku 2014 v jabloňovém sadu (odrůda Idared) u obce Nosislav v okrese Břeclav. Byla zjišťována účinnost dvou pomocných přípravků a dvou insekticidů, v kombinaci nebo samostatně. Hodnocení účinnosti přípravků v různých variantách probíhalo měřením délky kolonií vlnatky krvavé 1, 2 a 7 dní po aplikaci. Pokus byl založen 4. 6. 2014. Nejúčinnější přípravek byl kombinace Cocana 1,5 % poté Mospilan 20 SP 0,013 % (účinnost 80,2 %). Velmi dobré výsledky byly pozorovány na variantách Mospilan 20 SP 0,013 (účinnost 75,6 %), Cocana 2% + Mospilan 20 SP 0,013 -- tankmix (účinnost 74,2 %), Cocana 2 % poté Mospilan 20 SP -- 0,013 % (účinnost 68,8 %), Cocana 1% poté Mospilan 20 SP 1% (účinnost 64,5 %). Nízká účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Wetcit 0,3% (účinnost 48,7 %). Nejnižší účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Spintor 0,6 l/ha (účinnost 13,0 %).
|
|
|
Přenos významných rostlinných virů mšicemi
ŠEDOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá mšicemi jako přenašeči mnoha významných rostlinných virů. V práci jsou popsány jednotlivé mechanismy přenosu virů hmyzími vektory. Mšice mohou v důsledku přenosu virů způsobit obrovské ztráty na výnosu pěstovaných plodin a ovocných dřevin. Cílem práce bylo molekulárními postupy identifikovat mšice jako možné přenašeče rostlinných virů. Analýza vzorků mšic spočívala v izolaci DNA, amplifikaci COI genu DNA metodou PCR a vizualizaci PCR produktů na agarózovém gelu. Vzorky amplifikované DNA byly enzymaticky přečištěny a zaslány na sekvenaci do externí laboratoře. Pomocí programu BLAST byly identifikovány druhy mšic podle vložených sekvencí vzorků. Podařilo se identifikovat 7 druhů mšic (A. nasturtii, A. cacaliasteris, B. brassicae, D. platanoidis, M. euphorbiae, R. padi, U. cirsii) a 2 druhy parazitoidů (A. colemani, D. rapae).
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
BOŠKA, David
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
|
|
|
Závislost početnosti vybraných druhů mšic (Aphididae) na počasí
Marková, Zuzana
Tato studie se zaměřuje na výkyvy v početnosti následujících mšic, které působí jako vektoři virových onemocnění lilku bramboru (Solanum tuberosum L.): mšice slívová (Brachycaudus helichrysi Kaltenbach, 1843), mšice maková (Aphis fabae Scopoli, 1769), mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulzer, 1776), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi Linnaeus, 1758) a mšice rodu Aphis. Početnost okřídlených forem mšic byla zhodnocena na základě vzorků ze sacích pastí v Lípě u Havlíčkova Brodu v České republice posbíraných od roku 2004 do roku 2015. Tato práce hodnotí efekt čtyř klimatických faktorů (teploty, radiace, množství srážek a relativní vzdušné vlhkosti) na vybrané mšice v roku s nejvyšší početností za sledované období.
|
|
|
Hmyzí škůdci zahrady v intravilánu města Brna
Langová, Melanie
V sezóně roku 2018 byl sledován výskyt škůdců v zahradě. Výzkum byl prováděn pomocí feromonových lapačů určených pro obaleče švestkového (Cydia funebrana) a obaleče východního (Cydia molesta), sférických žlutých lepových desek pro vrtuli třešňovou (Rhagoletis cerasi) a vizuální kontrolou dřevin. Na studijní ploše byl zjištěn výskyt obou druhů obalečů. První odchyt obaleče švestkového byl zaznamenán 1. května, maximální početnosti dosáhl v období od 27. června do 30. června. Poslední jedinec byl odchycen 7. září. Celkově bylo odchyceno 114 dospělců. První jedinec obaleče východního byl odchycen 28. dubna, maximální početnosti dosahoval od 9. do 12. června a poslední jedinec byl zaznamenán 10. září. Bylo chyceno celkem 126 kusů. První imago vrtule třešňové bylo odchyceno 13. května, maxima letu bylo dosaženo v týdnu od 10. do 17. června. Celkem bylo zaznamenáno 87 jedinců. Bylo nalezeno několik druhů mšic na různých dřevinách, mšice slívová (Brachycaudus helichrysi), mšice srstková (Aphis grossulariae), mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) a mšice jabloňová (Aphis pomi).
|
|
|
Metodika stanovení rizika zvýšeného výskytu BYDV v ozimých obilninách
Jarošová, Jana ; Bartáková, Pavla ; Broženská, Michaela ; Kumar, Jiban
Mezi nejdůležitější virové choroby napadající obilniny v ČR patří žlutá zakrslost ječmene (BYDV). BYDV je přenášen obilnými mšicemi a intenzita jeho výskytu ročníkově silně kolísá. Proti přenosu viru se lze chránit insekticidním postřikem. Jeho využití je však v některých letech neopodstatněné. Tato metodika poskytuje popis způsobu odhadnutí rizika zvýšeného výskytu viru žluté zakrslosti ječmene na pozemku osetém ozimými obilovinami (ječmen, pšenice). Metodika je určena zejména zemědělcům, agronomům a zemědělským poradcům.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Přenos rostlinných virů mšicemi
HOLLEY, Miroslav
Bakalářská práce je zaměřena na přenos rostlinných virů mšicemi. Mšice jsou celosvětově nejrozšířenějším a nejzásadnějším přenašečem rostlinných virů. Způsobují značné ztráty na výnosech zemědělských plodin i ovocných dřevin. Cílem práce je ověření přítomnosti viru v hmyzím vektoru. Izolovaná virová RNA byla použita pro reverzní transkripci k syntéze cDNA (complementary DNA). Získaná cDNA sloužila jako templátové vlákno pro PCR. Na základě výsledku PCR byl detekován virus šarky v mšici švestkové (Hyalopterus pruni).
|
|
|
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), význam a možnosti její regulace
Klimešová, Lada
Výzkum byl prováděn ve vegetační sezoně roku 2014 v jabloňovém sadu (odrůda Idared) u obce Nosislav v okrese Břeclav. Byla zjišťována účinnost dvou pomocných přípravků a dvou insekticidů, v kombinaci nebo samostatně. Hodnocení účinnosti přípravků v různých variantách probíhalo měřením délky kolonií vlnatky krvavé 1, 2 a 7 dní po aplikaci. Pokus byl založen 4. 6. 2014. Nejúčinnější přípravek byl kombinace Cocana 1,5 % poté Mospilan 20 SP 0,013 % (účinnost 80,2 %). Velmi dobré výsledky byly pozorovány na variantách Mospilan 20 SP 0,013 (účinnost 75,6 %), Cocana 2% + Mospilan 20 SP 0,013 -- tankmix (účinnost 74,2 %), Cocana 2 % poté Mospilan 20 SP -- 0,013 % (účinnost 68,8 %), Cocana 1% poté Mospilan 20 SP 1% (účinnost 64,5 %). Nízká účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Wetcit 0,3% (účinnost 48,7 %). Nejnižší účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Spintor 0,6 l/ha (účinnost 13,0 %).
|
host ::
RSS.